VOLNĚ NAVAZUJE NA METALOVÝ KONCERT OD MISAKI
Sám nevím, jak se to stalo, ale už jsem seděl ve vlaku spolu se svou partou a naším cílem byl metalový koncert. Ne snad, že bych té kapele nějak extra fandil, ale na takových akcích bývá chlast, drogy a neřízen životní styl celkově. Něco takového mě odjakživa lákalo, i když jsem se s tím ještě moc nesetkal, a to je mi šestnáct.
" Hej brácho," otočil se na mě Patrik, "víš o tom, že tento vlak byl postaven roku 1906 a jel v něm samotný Masaryk?! Ale ted' mu změnili lokomotivu a vagony upravili, aby byly odpovídající komfortu, který si nynější pasažéři vyžadují…" a takhle mlel celou cestu. Ostatní většinou spali, protože jsme vyjížděli fakt hodně brzo.
Cílem této výpravy je pro mě jednoznačně totálně se vožrat a zkusit nějakou tu drogu, ale to bych nepřeháněl. Jo a možná bych si mohl sehnat nějakou tu holku, ale to se mi asi nepodaří.
Konečně jsme dojeli na místo. Abych pravdu řekl, čekal jsem, že to tady bude víc… víc metalové. Občas někde nějaký ten stan, pár lidí něco pochybného vzhledu i pachu pokuřovalo a holky měly trička po pupek a kratasy zařezané hluboko do míst, kde by to kluka bolelo mnohem víc. Na volném místě mezi dvěma stany jsme si rozložili stan, což šlo dost těžko, protože nikdo z nás nebyl skaut. Já nakonec mohl odejít dřív, protože mě Patrik šlehl tyčkou přes oko a já si to potřeboval umýt.
K večeru jsem už byl slušně pod parou. Někomu totiž došlo, že bez chlastu bychom nevydrželi něco přes dvě hodiny stát před podiem a řvát a tleskat a dál chlastat. A co si budeme povídat, ostatní to okamžitě odsouhlasili, takže na to padla polovina našich zásob. Než jsme vůbec došli pod podium, koncert už měl asi patnáct minut běžet, ale protože tohle byl opravdový Metalový koncert tak jsme tak ještě další čtvrthodinu dřepěli bez hudby. Až potom totiž dorazili na podium členové kapely. Všichni byli oblečení do černé s prvky červené, na místech bylo jejich oblečení rozedrané, no prostě metalisté. Nebo počkat! Jako se objevil drobný klouček v načechraných růžovoučkých šatičkách. A publikum ho k mému překvapení odměnilo nejdřív salvou smíchu, ale potom uznalým potleskem! Pokrčil jsem rameny, a přidal se k nim. Pak se na mě ale celý zelený Patrik otočil a se slovy: "Budu zvracet!" mě začal táhnout pryč. Jako jeho pravej kámoš jsem se samozřejmně nechal, takže ještě ani nestihli doznít tony páté písničky (Víte jak je těžké se prodrat přes dav na Metalovém koncertě?!) a už jsem sledoal Patrika blijícího někomu cizímu do stanu. K naší smůle v tom stanu někdo byl. Někdo vysoký chlap jak hora. "Klid, dívej se mu do očí a hlavně neělej prudké pohyby," pokusil jsem se vylovit zásady co dělat, když potkáte divoké zvíře, ale to už mě Patrik táhl za ruku pryč a řval něco jako: "Na lidi to neplatí!" Myslím si, že by to zafungovalo, ale útěk je taky možnost, takže jsme pádili kolem stanového mětečka, Patrik si občas někde ublinkl a po chvíli už za námi neběžel jen ten týpek z prvního stanu. "Kámo, někde se stala chyba," postěžoval se zelenáč, když jsme se udýchaně schovávali v nějaém podchodu, "Ten kluk měl na metalovém koncertě Růžové šaty! Kluk!!"
"Jak můžeš ted řašit šaty?" zeptal jsem se nechápavě, což byla ale obrovská chyba."Kámo, to byly lolita šaty! LOLITA!" upozornil mě a pak začal jeho výklad, "Lolita, Rori je módní styl mladých dívek většinou 12-30 let, který čerpá inspiraci z viktoriánské doby a rokoka, mnohdy tak některým připomíná šatičky porcelánových panenek. Snahou lolitky je vypadat co nejroztomileji, případně působit jako elegantní dáma ze starých časů většinou však nemá působit sexy.
Hlavním znakem této módy je velmi široká sukně sahající ke kolenům. Šaty mají většinou hodně volánků a nebo krajek, některé modely působí starodávně či temně, jiné naopak velmi sladce a roztomile, oblíbená je také kombinace se stylem steampunk. Velkou inspirací je viktoriánská doba a rokoko. Na hlavě nosí lolitky široké ozdobné čelenky z krajek a drobných ozdob, např. látkových růžiček, drobných mašliček, oblíbené jsou i perličky apod. Tento typ doplňků se mezi lolitkami nazývá "headdress", velké ozdobné mašle, malinké korunky, kloboučky či čepičky, které se většinou nedávají doprostřed hlavy, ale na stranu, ozdobné hřebínky s květinami, pírky či síťkou, některé dívky nosí i bonnet. Pod šaty se nosí spodničky, které sukni značně rozšiřují. Oblíbené jsou vzorkované podkolenky s krajkou na lemu, zdobené boty na platformě, případně nízké "školní" boty. Běžné jsou decentní blůzy, trička s roztomilými potisky, u některých stylů také korzety.
Většina dívek se takto obléká jen na koncerty japonských skupin, nebo na cony, na nichž lez potkat i fanoušky anime. Některé skupinky děvčat v tomto oblečení chodí po hradech a zámcích, kde se fotí. Některé chodí takto i do školy a do práce.
Právě v Japonsku, které je kolébkou tohoto stylu, je lolita nejoblíbenější, ale v poslední době tato móda proniká i na jiné kontinenty, samozřejmě také do Evropy. Ale je tady háček. Vždy jsou to dívky!" Celkem ho obdivuju, protože tohle všechno na mě hodil na cca tři nádechy.
"Možná se jen s někým vsadil…" pokusil jsem se ho uklidnit.
"I tak… Ehm… Myslím, že bychom měli skočit do toho vlaku támhle," Patrikovi se rozšířili zorničky a tak mi došlo, že zjevně někde uviděl toho chlapomedvěda. Nemýlil jsem se, medvídek stál přímo za mnou.
"Souhlasím," hlesl jsem a tak jsme na poslední chvíli stihli vletět do vlaku, který míšovi ujel před nosem.
Žádné drogy, žádné holky, minimum chlastu, ale i tak jsem si tenhle Metalový zájezd celkem užil. Poznal jsem pár nových lidí, vím, kdo z nich má astma, jel jsem vláčkem, ztratil jsem mobil, byl jsem vyhozen z vlaku, někdo mi zapálil stan, který je vlastně mojeho staršího bráchy a zjistil jsem, co je to lolita, což je pro můj život stejně důležité jako vědět, kdy mají lidé z mého okolí narozeniny. Ale při pětidenní procházce domů jsem se s Patikem poznal víc, než jsme se znali předtím a viděl jsem legendy ze světa metalu. A to za to přece stojí, no ne?
Děkuji za inspiraci Misaki a za propůjčení informací naší drahé a ceněné wikipedii :3 Tory