2. března 2015 v 19:56 | Monča a Maru Hanůš
|
Petrovéfa se s námahou posadila.
Přemýšlela a přišla na to, že život vraha je dost náročný, ale krásný. Archie,
ten neodolatelný muž ležící vedle ní, ji se vším pomáhal. Bohužel dostali jednu
zakázku- obyčejnou vraždu. Ale ta osoba byla neobyčejná. Jmenovala se Kalimera
byla momentálně u svého strýce na samotě u lesa. Bylo těžké se tam dostat a
ještě těžší dostat se tam nepozorovaně. Za ty prachy by to ale udělal každý.
Petrovéfa vstala z postele a šla k oknu rozhrnout těžké závěsy. Zpoza nich
vysvitli slunce. S Archiem to ale stejně vůbec nehlo. Petrovéfa se k němu
naklonila a pošeptala: "Vstávej, lenochu!" Archie se probudil.
Petrovéfa se protáhla a natáhla si na sebe svůj župan. Zatahala za zvonek vedle
dveří. Za pár minut už do dveří vcházela služka s podnosem, na kterém byla
snídaně. Pokojem se linula vůně kávy a čerstvého pečiva. Po půlhodinové snídani
šla Petrovéfa do koupelny. Archie se připravoval v pokoji. Dnes, 13. února, byl
den s velkým D.
Petrovéfa přemýšlela jak a hlavně kde by Kalimeru "potkala". Prošla s
Archiem celé město, ale Ona nikde. Projeli se i k lesu, k domu
Kalimeřinastrýce.... . Ale jako by se po ní slehla zem. Zklamaná a naštvaná se
Petrovéfa vrátila domů. Nebyla zvyklá prohrávat. Naštěstí měla Archiho, tak si
zlost a únavu vylila na něm. Potom oba spokojeně usli. Ráno se Petrovéfa
probudila. Převalila se na posteli a chtěla se podívat na roztomilého spícího
Archiho. K jiejímu překvapení byla postel úplně prázdná. Petrovéfa se prudce
posadila. Až nyní si uvědomila, že pokojem voní čerstvé růže. Nebylo těžké je
zahlédnout. Uprostřed koberce stála obrovská váza a v ní byla velká kytice rudých
růží. Uprostřed byla položena malá obálka. Petrovéfa se pro ni natáhla.
Rozbalila ji a četla: "Lásko mého života. Dnes je 14. února- svátek všech
zamilovaných, Valentýn. Rozhodl jsem se, že ti udělám radost. Zapomeň na naši
práci a buď se mnou celý den. Navždy Tvůj, Archie"
Když Petrovéfa dočetla, otevřely se dveře. Na podnosech nesl Archie voňavou
snídani. Nebudu popisovat, co všechno při snídani dělali, ale jisté je, že jim
to zabralo přez tři hodiny. Po "snídani" vytáhl ArchiePetrovéfu do
restaurace na oběd. V restauraci nebyli jediná dvojice. Všude byli stoly jen
pro dva. Zamilované bylo i menu: Růžový krocan na Amorově pudingu, Hovězí srdce
s rudým bramborem, Milencova polévka se smetanou a spoustu dalších zamilovaných
jídel. Petrovéfa si přečetla jídelní lístek a nechala na Archim, aby jim
vybral. Kromě ceny totiž ničemu nerozuměla. Když čekali na jídlo, Archie si
prohlížel celou restauraci. To už patřilo k jeho povolání. Najednou se zarazil
a jeho pohled se zastavil na té, kterou hldali. Kalimera je tady.
Váhavě se podíval na Petrovéfu. Ta však spokojeně uždibovala
svého Růžového krocana a nevypadala, že by si Kalumety všimla. Archie si
uvědomil, své možnosti: buď poví Petrovéfě, že jejich kořist je od nich sotva
pár metrů a vykonají svou práci nebo bude dělat, že si ji nevšiml a bude
pokračovat ve skvělém dni se svou láskou. Ovšem kdyby se rozhodl pro druhou
možnost, rovnalo by se to dalším dnům, týdnům, kdy by znova hledali Kalumetu a
jejich finanční odměna by se více oddalovala… A tahle sumička nebyla vůbec
k zahození. A proto zlehka položil dlaň na dlaň od Petrovéfy a doufal, že
se rozhodl správně.
-
-
-
-
Kalimera si četla menu v oblíbené restauraci a
litovala, že vůbec dneska vyšla ven.. Byl 14. Únor a to znamenalo Den
zamilovaných a současně se to rovnalo Dnu utrpení pro nezadané. A to druhé byl
bohužel její případ. A proto ráno vstala a naplánovala si dnešek do puntíku:
nějaké filmy a pár knížek, aby se zaměstnala. Zrovna si zapla svůj oblíbený
akčňák, když jí zavolal její bývalý přítel John, se kterým se krátce před
prázdninami u strýčka rozešla, protože hop načapala, jak se tulí a líbá
s její spolužačkou. Teď jí volal se slovy, že je mu to líto a prosil o
odpuštění a schůzku. Chvilku váhala, ale pak si představila svůj plán na dnešek
a řekla si, že stejně už nic lepšího na práci nemá a svolila. Teď tady sedí,
naproti sobě má Johna, pěkného blonďáka s modrýma očima, který ji opět
chce zpět. Znova si zopakovala poslední větu a přišla si naivní. Jak mu může
odpustit? Kde brala tu jistotu, že to neudělá znova? A nedopadne to hůř?
"Promiň, ale musím odejít. Užij si zbytek dne."
Johna to tak zaskočilo, že na ni hleděl, jak na modrého
Svatata.
"Aaa… Kam jdeš?"
Na to už mu ale neodpověděla. S úsměvem vyšla ven, ale
nevšimla si, že v tu stejnou chvíli se zvedla dvojice, která seděla kousek
od nich.
Právě zacházela na pěšinu, která vedla k strýčkově
domu, když ji někdo popadl za pusu a zavázal ji oči. Neměla čas ani vykřiknout.
"Zavaž ji tady k tomu stromu a rozvaž jí ty oči."
Konečně mohla vidět, kdo to je. Byla to žena a menší muž.
Kalimera měla pocit, že už je někde viděla. A pak si vzpomněla kde. Seděli
kousek od nich v restauraci. Bylo jí hned jasné, kdo v této dvojici
velí a kdo jen poslouchá. Byla to právě ta žena, která právě vytáhla pistoli a
začala s ní mířit na Kalimeru.
"Kdo jste?"
"Věř mi holčičko, že to tady nehraje roli… Nějaká poslední slova
před smrtí?"
"Proč mě chcete zabít?"
"Holka věř mi, to s náma nemá co dělat… Někdo tě
zkrátka nemá moc v lásce."
"Hele, miláčku, vážně ji chceš zabít? Vždyť je to ještě
škvrně…"
"Kšeft je kšeft…" odpověděla chladně Petrovéfa.
"Ale lásko…"
"Přestaň už fňukat!"
V tu chvíli Petrovéfu něco uhodilo do hlavy. Vypadalo
to na klacek… nebo něco tvrdšího? Kalimera se ohlédla po tom tvůrci a neuměla
uvěřit vlastním očím… Byl to John! A v ruce držel trubku. Hned ji zahodil
a šel pomoct Kaliméře s odvazováním lana. Archieho si vůbec nevšímal. Ten
měl teď problémy s probouzením Petrovéfy. Když ji odvázal ruce, pomohl jí
vstát.
"Jsi v pořádku?" Kalimera se zmohla jen na kývnutí.
"Neboj se. Policie tu už bude za chvíli."
"Policie?"
"Ano.. Ihned po tom, co jsi odešla jsem se zvedl taky a
chtěl tě dohnat a o všem si s tebou promluvit. Jenže jsem si všiml, jak tě
pronásleduje tento páreček a hned je poznal… Jsou hledaní ve třech státech za
vraždu… A věř mi že to žádní svatoušci nejsou.. Tak jsem zavolal poldy a pak
hned vyběhl za tebou tě varovat.. Chvilku mi ale trvalo než jsem vás našel.
Promiň mi to čekání…"
Kalimera se mu chystala odpovědět. Ale v tu chvíli se
objevili policajti a zatkli toho muže s ženou… A oni museli vše vypovědět…
Ptáte se jak to s nima bylo dál? Tááákže… Petrovéfa
s Archiem dostali pár let za mřížemi a přišli o hezkých pár kšeftů… A
Kalimera a John? Ti spolu začali znova chodit… A musím říct, že tentokrát jim
to vydrželo déle než posledně.
Monča a Maru Hanůš