Polívka
Nenapadlo mně lepší řešení, než tvářit se nenápadně, ale nutkání ohlédnout se přes rameno bylo silnější než já. Věděla jsem, že mě pozoruje, ohlédnutí to jen potvrdilo. Ještě štěstí, že k ní stojím zády, takže nevidí, co všechno do toho sypu. Tohle bude polívka, jakou tahle učitelka ještě nikdy neměla. Abyste tomu trochu porozuměli, máme poslední dvě hodiny vyučování vaření s tou nejhorší učitelkou, co nás učí = nejhorší učitelkou vůbec (nejhorší učitelka na světě je vždy ta, kterou v tu chvíli máme, z čehož vyplývá, že učitelé vyučující v naší třídě jsou velmi uctívané a oblíbené osoby, proto po nich střílíme gumičky a pomlouváme je hned, jak se otočí k tabuli). Dneska máme vařit polívky. Já a kamarádka Kačka jsme se oddělily od skupinky, se kterou normálně vaříme, protože dělají polívku na náš vkus moc složitou. My jsme rozmixovaly brokolici v teplé vodě, nalili do toho smetanu a hodily tam trochu soli a hotovo. Sice jsme byly tak hodné, že jsme nerozmixovali toho nechutného škvora, co vypadl z brokolice, ale to neznamená, že učitelčinu porci nějak zvlášť neochutíme. Teď jsem do talíře vysypala asi půlku obsahu skleněné pepřenky. Troška soli navíc taky neuškodí. Třetina solničky je pryč. Balíček skořice a čili taktéž nemůže uškodit. Alespoň mně ne, ale učitelce… ha ha ha… Vše pořádně promíchat. Tak, je hotovo. Přejedu pohledem z upraveného talíře s polívkou k původnímu. Nejsou od sebe nějak výrazně odlišné. Náhodný pozorovatel nenajde rozdíl. "Kači, doneseš jí to?" Zvolám na ni. Kačka se přižene, vezme talíř a dojde k učitelce. Když ji ho podává, mám co dělat abych se ubránila škodolibému úsměvu. "Dobrou chuť" zašeptám. Sleduju, jak si nabírá první lžičku. Ochutná. Usměje se a kývne na Kačku ve znamení, že ji chutná. Uvědomím si, že mi poklesla čelist a zírám na ni s vytřeštěnýma očima. Rychle nasadím zase normální výraz. Nikdo si ničeho nevšiml. Uf. Ale jak to že ji to chutná? To jsem tak dobrá kuchařka? Že bych vymyslela nějaký nový recept? Při rozjímání si naberu ze svého talíře. Když strčím lžičku do pusy, dojde mi, že nejsem dobrá kuchařka, ale spíš totální idiot. Já ty talíře vyměnila. Jenže bylo blbé, nechat celý talíř polívky, takže jsem ho musela sníst. Po ukončení hodiny jsem proti své vůli musela navštívit WC. Od té doby už jsem se žádnou učitelku otrávit nepokusila. Pistole jsou lepší než polívky…
Zuzka
Kdyby sem náhodou zavítala nějaká učitelka, která mě učí, tak to není podle pravdy! Gumičky po učitelích střílí ve vedlejší třídě! :D